Existují bytosti, které mají nesmírně velký vliv.
Kam vstoupí, tam promění vše okolo sebe.
Pro naplnění svého záměru použijí jakékoliv taktiky, postupy a nástroje. A nezaleknou se žádné překážky, žádného vašeho odporu, ani žádné bolesti.
Jsou tak umanutí, neodbytní a vytrvalí ve svém přesvědčení a poslání, že vás klidně postaví tváří tvar Smrti, aby dosáhli svého.
Svůj úkol a poslání berou smrtelně vážně. V sázce je pro ně příliš… takže neexistuje selhání, neexistuje NE. Na to je jejich úkol až příliš důležitý…
O splnění své mise se pokouší stále dokola a dokola, dokud neuspějí. Znovu a znovu a znovu. Den za dnem. Týden za týdnem. Rok za rokem.
Nemají-li štěstí, někdy svou misi vzdají. Ale pokud tak učiní, můžete si být jisti, že vyzkoušeli všechno, co je v jejich silách, aby využili každičkou kapku svého vlivu až do úplného morku kostí.
Mají-li ale štěstí, podaří se jim splnit jejich poslání. Podaří se jim něco, co před nimi nepodařilo nikomu jinému…
PODAŘÍ SE JIM, ABY NIC UŽ NEBYLO STEJNÉ, JAKO DŘÍV…
PODAŘÍ SE JIM NĚCO, CO OVLIVNÍ CELÝ SVĚT…
A JSOU TO NAŠE ÚŽASNÉ DĚTI. <3
Právě dnes je to několik let od chvíle, kdy jsme se ráno probouzeli dva, a večer usínali ve třech. <3
Pamatuji si přesně ty chvíle, než naše dítě vstoupilo na pomezí světa TAM a TADY… Dlouhou dobu kolem mě ta malá Velká Dušička proplouvala a chystala podmínky svého zrození. <3
Zjevovala se mi ve snech, aby mi řekla, že přichází… Posílala mi znamení, abych jí mohla udělat místo a podmínky v našem Životě. Byly to neskutečně magické chvíle plné napětí a očekávání. <3
A pak se to stalo… před pár lety, v tento den, se tahle Dušička rozhodla vstoupit k nám… Od první chvíle jsem věděla, že je tady s námi. <3
Možná čekáte, že budu psát, jak vše bylo idylické a harmonické, ale nebylo tomu tak. První měsíce jsem trávila s hlavou u záchodové mísy a bojovala za nás za oba. Až později se mi začalo skládat, jak očistný proces na všech úrovních to byl… Z jak velkých hlubin lezly mé stíny a bolesti…
Mé děťátko mě měnilo den za dnem. Očekávání, domněnky, nepravé já, stíny, bolesti… to vše lezlo ven jedno po druhém. A to ještě ani nebylo na světě. :-D
Naše děťátko bylo tím impulzem, které mě naučilo vydržet víc, než jsem si uměla do té doby představit.
Naše děťátko bylo tím impulzem, který jsem potřebovala, abych se naučila stát sama za sebou.
Naše děťátko bylo tím impulzem, jak se nevzdat a porodit „normálně“ i se zlámanou páteří.
Naše děťátko bylo tím impulzem, abych našla Cestu a odvahu přivést ho na svět přirozeným porodem plným Lásky, spojení, nezasahování a bez bolesti. A navíc ještě v porodnici, protože mi ukázalo, že všechno jde, když se chce.
Naše děťátko mi bylo tím impulzem, abych objevila kontaktní rodičovství, stíny mateřství a sebe samé, kojení a přirozeného odstavení, šátkování i látkování.
Naše děťátko mi bylo tím impulzem, abych zahodila veškerou kosmetiku do koše (no dobře, lak na nehty jsem si nechala :-D ) a objevila non-toxic.
Naše děťátko mi bylo tím impulzem, abych se ponořila hlouběji do svého experimentu Human designu a našla věci, souvislosti a poznání, o kterém se mi ani nesnilo.
Naše děťátko mi bylo impulzem, abych měla odvahu riskovat a pověsila na hřebík skvěle placenou manažerskou práci a šla jsem dělat, co mě baví a pro co jsem se narodila.
Naše děťátko mi bylo impulzem, abych se dala do hlubokého čištění na všech úrovních den za dnem a nevzdala to, dokud nedojdu na konec.
Naše děťátko mi bylo impulzem, abych uzdravila sebe samu a své vztahy a našla v nich pravdivost a upřímnost.
Naše děťátko mi bylo impulzem, abych otevřela své srdce, vylila z něj všechnu bolest světa a dovolila Lásce, aby se v něm uhnízdila…
A tak dneska chci téhle bytosti s velkým vlivem z hloubi své Duše, svého srdce a bytí PODĚKOVAT ZA TO, ŽE SI MĚ VYBRALO ZA SVOU MÁMU.
ŽE SE ROZHODLO SEM PŘIJÍT, PROTOŽE: „JÁ JSEM SI TĚ VYBRAL, PROTOŽE JSEM VĚDĚL, ŽE TĚ BUDU MILOVAT.“.
Že za mnou přišlo bez očekávání, předsudků a s doširoka otevřeným srdcem.
Že se mnou prožilo tolik bezesných nocí, abych si už konečně uvědomila, KDO JSEM.
Že se mnou nemělo slitování a jakýkoliv ústupek z pravdivosti a celistvosti oplácelo bojkotem, vztekem, pláčem, nebo neposloucháním.
Že bylo moudřejší, než já a vědělo lépe než má hlava, co je pro něho a pro nás správné.
Že mě milovalo a miluje i poté, co se proměním v křičící fúrii, kterou bych nejraději sama uškrtila.
Že mi dává další šance, abych mohla dělat věci lépe.
Že ve mě věří i tehdy, kdy už padám na pusu.
Že mi dává sílu vstát a nevzdat svou Cestu i přesto, že každý krok je někdy plný bolesti, krve, potu a slz.
A že je tou jedinou bytostí na světě, která mě miluje tak, že pro mě málem umřela. <3
Děťátko moje, děkuju Ti za to, že jsi tady s námi. <3
Děkuji Ti, že jsi takový, jaký jsi. Jsi naprosto úžasný, laskavý, moudrý Manifestor s velkým vlivem. Možná větším, než si umíš sám připustit. A já Tě miluju víc, než jsem si kdy byla schopna představit. <3
Děkuju, že můžu být Tvá máma. Miluju Tě. <3
S Láskou Lenka
PS: naše děti jsou naše budoucnost. Naše děti jsou darem k tomu být sami sebou, abychom mohli vychovávat naše děti v upřímnosti, pravdivosti a celistvosti a hlavně v Lásce, harmonii a klidu. <3