NAŠE POUŤ CAMINO DO SANTIAGA DE COMPOSTELY ✨⭐🦄👑🌈💛

O tom, jak jsem se svým malým synem (10 let), vypravila na camino do Santiaga de Compostely, jednu z nejznámějších poutí v Evropě a o tom, jak se na tuto pouť můžete vypravit i vy. :)

Do Santiaga de Compostely jsem se vypravila poprvé v červenci v roce 2022, kdy jsem skončila na konci světa, kde jsem potřebovala nechat kus své minulosti, abych mohla začít novou kapitolu svého Života.

Letos v roce 2023 nám dovolená se synem přes léto nevyšla, takže když se nám naskytl týden volna v říjnu, zvažovali jsme, co s tím časem podnikneme. Jako první se nabízel pobyt u moře v Řecku, kde v tu dobu byla jedna má klientka, ale oba jsme se shodli, že válení u moře není nic pro nás. :) A tak ani nevím jak, ale najednou se vzduchem ozvala otázka: „A co kdybychom šli na camino?“. A bylo vymalováno. :) Jak já říkám, stalo se to #vonotosamo. :-D

O celé naší Cestě na caminu vám natočím samostatné video na můj YouTube kanál My jsme Tvůrci. Zde vám chci dát ale pár tipů, na které jste se mě ohledně naší Cesty ptali. Takže pojďme na to. :)

Chcete se taky vydat na camino a nevíte, kde začít a jakou Cestu si vybrat?

Kde začít… To nejdůležitější je, jestli se chcete na camino vydat. Všechno ostatní se poddá. :) Prostě se rozhodněte a běžte do toho, uvidíte, že to bude stát za to. :) Můžete si přečíst hromadu pouček, článků, blogů a zkušeností… ale důvod, proč si lidé tetují mušli, znak camina na Tělo, když se z camina vrátí, pochopíte až ve chvíli, kdy na caminu budete. Některé věci jde totiž JEN zažít na vlastní kůži.

Camino není jen Cesta, je to kouzelná Bytost, která vám na caminu dá přesně to, co v danou chvíli potřebujete… i když občas i to, co nevíte, že potřebujete. Tady se vážně dějí kouzla a čáry a tohle vám žádný cestopis nezprostředkuje. Vydejte se na camino, očekávání nechte doma a pokud budete chtít mít nějaký záměr, tak kromě toho, ať se vrátíte ve zdraví domů, chtějte, ať vám camino ukáže přesně to, co vidět potřebujete. <3

Camino de Santiago de Compostela je Cesta, které se také říká Svatojakubská cesta, což je přes 1000 let stará poutní cesta, kdy poutníci – tzv. pelegrinos putují k hrobce svatého Jakuba ve španělské Galicii v Santiagu. Po Cestě sbíráte razítka do tzv. credentials pasu, potřebujete minimálně dvě denně, abyste v Santiagu dostali kousek od katedrály tzv. Compostelu, doklad o tom, že jste absolvovali tuto pouť. Credencials není jen na parádu, ale díky němu se můžete ubytovat i v tzv. poutnických alberque – ubytovnách, kde se spí hromadně, ceny se pohybují kolem 6 – 20 Euro za osobu a noc a rozhodně vám je doporučuji zažít kvůli neopakovatelné atmosféře.

Pouť můžete absolvovat z náboženských, osobních i neuvedených důvodů, což je něco, co najdete v kolonce při vyplňování žádosti o Compostelu. Abyste Compostelu dostali, potřebujete dojít minimálně posledních 100 km pěšky, nebo 200 km na kole – pozor, počítají se oficiální vzdálenosti, ne hodnota na vašem krokoměru. :) Credentials koupíte buď online tento žlutý, který vidíte níže na fotkách, na stránkách naší české Ultreia, nebo na místě v některém chrámu či POI dané stezky (raději si ověřte s ohledem na svou trasu, kde takové místo je).

Trasy camina do Santiaga

Možné Cesty do Santiaga de Compostely. Tras, z kterých si můžete vybírat, je hodně. Pokud jste si ještě na nějaký podobný trek nevyrazili a chcete si ho nejprve osahat, doporučila bych vám trasy Camino Portugesse, které jsem šla vloni i letos, pokaždé jinou trasu. Tyhle trasy jsou relativně pohodové, pokud nezabloudíte jako já vloni na camino Alternative, tak jsou i dobře značené z Porta až do Santiaga a je na této trase i dost ubytoven, takže tenhle trek je takový konformní. Dost o tom svědčí i to, že jsme ho ušli s mým desetiletým synem a to bych neřekla, že je to nadšenec do takových aktivit, ale když jsme si na začátku řekli ono pověstné SANTIAGO OR DIE… tak jsme prostě dojít „museli“. :)

Další varianta, velmi známá trasa považovaná za hlavní trasu svatojakubské Cesty je Camino Frances, která vede z Francie a pro mnoho lidí je to pravé camino: vydřené, kajícné, fyzicky a často i duševně náročné a nejdelší camino s nejdelší a nejobtížnější trasou od svého začátku, dlouhé cca 770 km. Dokonce tak náročné, že celou trasu zvládne prý pouze jeden člověk z pěti, kteří se na ni vypraví. Můžete si vybrat i ujít posledních 114 km ze Sarrie a pokud byste se vydali na delší trek, určitě vás uchvátí město León, které zdobí nejednu fotku poutníka, který se na tuhle trasu vydal. Jeden můj kamarád tuhle trasu šel a ty příhody byly dechberoucí, ale rozhodně tohle není trek na týden.

Camino del Norte je druhá nejnavštěvovanější trasa cca 784 km dlouhá, která vede kolem oceánu i přes vnitrozemí (a to i po silnici). Pokud máte rádi samotu a dobrodrůžo v podobě menšího počtu ubytoven, pak to pro vás může být to pravé, když kouknete na fotky, má tahle Cesta hodně co do sebe, pokud jdete kolem oceánu, ale osobně mě Cesta po asfaltce moc neláká.

Camino Primitivo je další trasa, poměrně krátká, cca 320 km, ale zato hodně náročná, takže se po ní vydá jen méně poutníků. Říká se o ní, že je nejtěžší, ale prý i nejhezčí. :)

Camino Portugues, trasa, kterou jsem šla já, začíná už v portugalském Lisabonu, ale většina lidí ji chodí z Porta, odkud je to do Santiaga 250 km. Já tu trasu šla 2x, pokaždé jinudy a v Portugalsku je tedy krásnější, ten španělský rytmus a jejich siesty mě někdy dost štvaly upřímně, protože jsem ve Španělsku dost často byla večer o hladu, protože už jsem prostě nic večer nesehnala. Doporučuji se všechny obchody zavřené, jako já.

Camino de Fisterra… hmmm… moje srdcovka. Nejkratší trasa v délce cca 85 km nevede tentokrát do Santiaga, ale z něho a to na Fisterru, nebol-li na konec světa. Toto místo je opředené legendami, něco si o nich najděte na internetu, pokud vás to osloví, ale já jela vloni na camino kvůli této části camina, kam jsem jela umřít na onu pověstnou pláž na konci světa, kam poutníci chodí pálit své boty a oblečení a minulost, aby mohli začít znovu… oblečení jsem spálila se svým nejcennějším krystalem, který jsem obětovala moři, ale boty jsem si nechala, bosky se mi domů jít nechtělo. Tohle místo pro mě zůstane navždy zvěčněné nejen v srdci, ale i na Těle v podobě jednoho moc hlubokého a silného tetování. <3

Všechny trasy se značí žlutou mušlí na modrém podkladě (viz fotky níže) a žlutými šipkami ukazujícími směr do Santiaga (případně natrefíte na modré šipky ukazující obrácený směr, kdybyste to chtěli vzít domů taky pěšky :). S tímto označením se setkáte i v ČR, i od nás tato stezka vede a nějací jedinci ji už od nás šli, ale je to trek na hodně dlouhou dobu.

Obrázek níže převzat z blogu Ultreia CZ, kam určitě nakoukněte tudy na detailní popisy jednotlivých tras. Popisovat sem by bylo zbytečné. Případně koukněte ještě sem na stránky Svět outdooru, kde mají taky hezky popsané trasy.

Co budete potřebovat a co ne

Co si s sebou rozhodně na camino vzít potřebujete a na čem bude nejvíce záležet, jsou dvě hlavní věci: BATOH A BOTY. :) A pak taky množství věcí, které v tom batohu ponesete.

Svou výbavu si dobře promyslete a hlavně zvažte, abyste třeba nestříhali cedulky na oblečení, abyste dali dolů 20 gramů (jo, fakt to může udělat tolik) a pak jste si do batohu nedali jako někteří skoro půl kila kamínešků… no ale chápeme se… to bych nebyla já, že. :-D #crazyunicorn

Obecné doporučení je mít batoh pod 7 kilo, nebo desetinu vaší váhy. Což může být opravdu výzva, vloni jsem měla batoh 13 kg a byla to věc, která mě štvala každý jeden kus mé Cesty. Letos jsme oba měli dohromady na začátku Cesty kolem 15 kg bez vody, takže do 17 kg s vodou, většinu nákladu jsem nesla já, ale během prvních tří dní se spousta věcí spotřebovala, jako třeba jídlo na přílet (přiletěli jsme fakt pozdě, takže pokud jdete s dítětem, to znáte, nějakou svačinku s sebou), proteiny a nějaké proteinové tyčinky, které jsme ujídali postupně se semínky a oříšky. Při odletu vážil náš batoh necelých 12 kg za oba dohromady, a to počítám i 2x hole (648 g), které jsme dávali na let do batohu.

Což je za mě super posun a rozhodně vím, kde mám limity v tom, co si brát a co ne. Za mě se rozhodně vyplatí si dobře otestovat oblečení, v kterém půjdete a jak ho zkombinovat pro všechny stavy, počasí, teploty a nálady, já jsem v tomhle prostě „frfňavá“, takže když mi něco úplně nesedí, jako třeba kraťasové legíny, tak i když v nich doma cvičím, na treku se mi v nich nešlo dobře a v podstatě mi na trek kromě jednoho chladného dne vystačila má milovaná tenisová sukně, kterou miluju tak, že jsem v ní stejně jako vloni prošla celý trek. Navíc pokud půjdete nějakou Cestu, která je víc civilizovaná, budete tam mít i možnost pračky se sušičkou, což já jsem takhle jednu noc všechno naše oblečení včetně bund naházela do pračky a pak do sušičky, abychom zase voněli. :) Další věci popíšu níže.

Hole jsem kupovala opět v obchodě pod 7 kilo, jsou to trekové hole Fizan compact, které toho fakt hodně vydrží, testováno i na dětech :) a jsou ultralehké, což u holí fakt oceníte, protože nenesete váhu v rukou. Jedna váží 162 gramů a i když jsem s holemi nikdy před tím nechodila, ocenila jsem je už vloni na caminu, protože mi pomohly v térenu a hlavně s přenášením váhy při dlouhých pochodech. Určitě si to s nimi někde zkuste, ale nechoďte do obyčejných a těžkých alá Decathlon, nebo si aspoň ten rozdíl zkuste.

Botyyyyy

Asi první věc, která rozhoduje o tom, jestli vaše camino bude pohoda, nebo peklo. :) S výběrem bot si dejte záležet a na pohory rovnou zapomeňte, na camino je fakt nepotřebujete. Ať už zvolíte jakékoliv boty, berte v potaz, že potřebujete dvoje, kdyby vám jedny zmokly, zapařily se, nebo vás štvaly tak, že je necháte na nějakém patníku, na kterých po Cestě ne náhodou potkáte hromadu takových bot. :-D Rozhodně si boty před odjezdem pořádně prošlápněte a zkuste v nich ujít delší vzdálenost, ideálně s nákladem na zádech, abyste viděli, jak se vám v nich půjde. Času na testování nelitujte, na caminu se vám bohatě vrátí. Zároveň pozor na to, aby vaše boty byly lehké: někde jsem četla přirovnání, že každých pár gramů váhy boty se rovná tomu, jako byste nesli další kila na zádech. Nevím přesně to váhové srovnání, jestli ho někdo budete vědět, sem s ním do komentářů. :) Ale určitě s tímto souhlasím.

Doporučuje se mít s sebou ještě pantofle, ale ty já nikdy neměla a vůbec mi nechyběly, další zbytečné gramy, které můžete nechat doma. :)

Jaké boty jsem měla já… protože nosím barefoot, měla jsem na prvním treku Vivobarefoot Primus Lite III Womens a ušla jsem to i v barefoot, ale letos jsem si zvolila boty s odpružením pod patou, přitom široké v prstové části a ohebné, takové kompromisy Alpine pro Corina a musím říct, že to pro mě byla trefa do černého. Díky nákladu na zádech, někdy jsem nesla nejen batoh svůj, ale i batoh syna, se mi to odpružení hodilo, nebolely mě tak nohy, jako vloni a šlo se mi skvěle. Můj syn šel letos taky v barefoot, protože jiné boty od malička nenosí, ale jestli ještě někam takhle spolu vyrazíme, půjde taky v botách s odpružením, někdo možná namítne, že máme špatný došlap, ale s tou váhou na zádech a v terénu se nám prostě oběma stalo, že jsme cítili plosky nohou občas víc, než bychom chtěli.

Další podstatná věc pro vaše nohy, kterou byste neměli podcenit jsou PONOŽKY!!! Zdá se to jako banalita, ale ponožky by vám fakt měly sedět, ať se vám neudělají puchýře (pokud ucítíte, že vás ponožka tlačí, jako letos mě, šup si ji honem spravit, já byla letos lenoch a po pár kilometrech jsem měla puchýř a nadávala jsem si fakt hodně). Ponožky … za mě určitě s bavlnou, nemusí být 100 %, ale ten přírodní materiál na téhle Cestě já osobně oceňuju, ale vy se řiďte tím, v čem je vám dobře, ale pamatujte na odvod potu. A super hack pro biohacking zejména pro lidi v Human designu s definovaným egem jsou kompresní ponožky, které vidíte u nás na fotce, my máme podkolenky a fakt to snižuje únavu nejen nohou, ale i nachozených kilometrů. Koupíte i v decathlonu myslím, my je máme z internetu, já je používám fakt často.

Batoh, batoh, batoh :)

Batoh je spolu s botami to nejdůležitější, co pro camino potřebujete. Takže si s jeho výběrem dejte záležet.

BATOH: Jaký batoh mám já? Po předchozím putování, kdy jsem měla ještě svou starou krosnu z roku 2006, která se mnou vtipně byla na poslední Cestě v Portugalsku, jsem si ji v roce 2022 vzala na Camino do Portugalska taky. Říkala jsem si, že si přece nebudu pořizovat krosnu novou, když už jednu mám… nemohla jsem ale udělat větší chybu, protože batoh a jeho váha je to nejzásadnější s botami, na čem byste si měli dát záležet při výběru. Tenhle původní batoh váží něco okolo 1600 g, což je fakt hodně. Zvažte každý gram, který ponesete, obecné doporučení je nést 10 % své váhy. Když si k tomu připočtete láhev vody, případně nějaké jídlo, které si do batohu přihodíte, máte váhy až až. Proto ty, co chodí na treky častěji, uslyšíte, že si stříhají i cedulky z oblečení, ono to vážně hodí dost gramů dolů. :-D

Svůj batoh jsem vybírala dlouho. Když budete vybírat batoh, narazíte často na značku Osprey. Za mě ale existují daleko lepší značky, já si vybrala batoh české značky Naturhike, která má boží výrobky i servis a jsem jejich fanynka. :) Proto jsem si od nich vybrala tento Naturehike trekový ultralight batoh 40+5l ve váze 1060g. A jsem naprosto spokojená, za mě splňuje naprosto vše, co by batoh na trek měl splňovat. Váha je uvedená včetně pláštěnky, kterou na svůj batoh určitě potřebujete, protože poslední věc, kterou chcete, je mít mokré všechny věci. Oproti Osprey má daleko menší váhu, je za daleko nižší cenu a jeho odolnost a propracovanost je pro mě naprosto vyhovující.

Co jsem všechno u batohu zohledňovala? Především váhu. Chtěla jsem co nejvíce ultralight batoh s větším objemem, protože mi měl sloužit i pro trek, na který jsem se bohužel nakonec vypravit nemohla, ale na který už potřebujete trochu víc výbavy včetně stanu pro přespání v divočině. Tenhle Naturhike batoh má výhodu, že je rolovací, takže si ho upravíte velikostně podle potřeby (já do něho dala při letu zpátky domů z camina svůj i synův batoh s výbavou a holemi).

Další parametry, které zohledněte s ohledem na své požadavky: další nejvíc podstatná věc je, aby vám batoh dobře seděl na zádech. Fakt si s tím dejte práci, objednejte si svůj dream batoh online, dejte si do něho pár kilo zátěže a choďte s ním doma pár hodin a uvidíte, jestli je to batoh pro vás, nebo ne. Já takhle poslala dva batohy zpátky, protože to fakt nešlo. :) Co jsem u svého batohu požadovala dál bylo to, aby měl odvětrávaná záda. Není nic horšího než batoh, který se vám ve vedru odírá o zpocená záda, pak si ho sundáte, zafouká a když máte zlámaná záda jako já, může být průšvih na světě. Některé batohy používané pro traily v USA jsou o něco lehčí, ale odvětrávání nemají, takže i když jsem si jeden vysnila, zavrhla jsem ho právě proto, že odvětrávání neměl a navíc jeho cena je úplně někde jinde, koukněte pro inspiraci sem na nejznámější trail batoh Hyperlite Mountain.

Co je dál je hliníková opěrná konstrukce zad, aby vám batoh dobře držel – to není nutnost, ale já ji chtěla. Určitě chcete hrudní a bederní pás a skvělé „štelování“ batohu, které oceníte, až budete pod tíhou batohu lézt v terénu a nadávat, že jste mě s tou váhou neposlechli. :-D Plus si pohlídejte, abyste měli na bederáku kapsičky pro věci jako kapesníky, doklady, peněženku, tyčinky… fakt se to hodí nemuset sundávat batoh po Cestě. Za mě velké plus u mého batohu je kapsa na popruhu na hrudi, kterou jsem osobně používala pro svůj velký telefon, který se mi do žádné kapsy na bederáku nevešel. Tohle byla pro mě top strop vychytávka! Super je taky zadní velká síťová kapsa pro oblečení, co může vysychat po Cestě, což se fakt hodí, nebo tam můžete mít pláštěnku, větrovku, boty… Jestli rádi pijete z vaku, pohlídejte si, ať tohle váš batoh má, a to kapsu na vak a vývod na hadici. Můj to sice má, ale já vak fakt nee, proto jsem hledala batoh s bočními kapsami na láhev vody, které jsou dobře dostupné, aniž byste si museli batoh sundat. Fakt to oceníte! Oceníte i popruhy na nářadí jako hole, cepíny, helmy… na caminu vám budou stačit popruhy na nošení holí. :)

Plus si určitě sežeňte něco jako pytlík na boty, v který si nejen vezmete do letadla na osobní věci, ale v kterém budete nosit věci i při večerních toulkách, až se ubytujete a vyrazíte na večeři (nebo já na snídani :). Já samozřejmě měla třpytivý unicorní, chápeme se. :-D Nezapomeňte si pytlík zvážit! Existují i ultralighty, ale já tenhle svůj unicorní koupila v pepcu za asi 100 Kč, design level milion a váhově srovnatelné s ultralight batohy. Syn měl pytlík s batmanem ze sportissima, tady fakt ta váha byla hodně stejná. Případně koukněte na tenhle.

Co s sebou dál (ne)brat na camino

Lékárnička. Jestli berete nějaké léky, tak budete potřebovat samozřejmě ty. Plus určitě nějaké vitamíny, já si ty své balím dle druhů do malých plastových zip sáčků, abych měla vše co nejlehčí. Na vitamíny můžete kouknout sem. Určitě se vám bude hodit i hořčík, na unavené svaly vám pomůže CBD olej ve spreji, z krizí vás vytáhne Warrior esenciální olej, kterým jsem mazala i syna. :) Dále NOPA proti bolesti, Protect na ochranu a u mě nesměl chyběl růžový Lotos. :) Měla jsem i další oleje, ale tohle je topka. Dál si určitě přibalte plato černého uhlí, může se hodit, nějaký paralen, proti bolesti jsem si vzala a naštěstí nepoužila Aulin a rozhodně náplasti obyčejné, náplasti na puchýře (ty vás můžou zachránit) a taky TEJPU!! Ta má cenu zlata, když vás něco rozbolí a návody najdete na internetu, podle kterých to zvládnete, fakt se toho nebojte. :) A k tomu si přibalte malé skládací nůžtičky, ať si ji máte čím nastříhat. Já si balím vždy pro jistotu i Samahan čaj, kdybychom nastydli, už se hodil hodně krát. A vždy s sebou nosím pinzetu na klíšťata s dezinfekcí.

Toaletní potřeby. Důkladně si projděte, co s sebou potřebujete a co ne a chvíli si nechte (zejména ženy :) taštičku testovacím způsobem vytaženou, jestli v ní máte vše a nic navíc. Co pak určitě udělejte, je že si kosmetiku dáte do podobných lahviček, koupíte i levněji v DM drogerii či Pepcu. Co jsem měla s sebou já: tuhý non-toxic šampón v plastovém zip pytlíku (blbost, příště si ho dám do plastové krabičky), měla jsem šampuk s kondiciónerem, který jsme zároveň používali i jako mýdlo na Tělo, což je úspora váhy. Pak jsem s sebou měla homemade deodorant v plechové malé dózičce. Pak lahvičku s Tělovým olejem, který jsem používala i jako odličovač. Svůj oblíbený růžový krém, který jsme používali na vše, k tomu hřeben, trochu gelu v plastové dózičce a suchý šampón. Já měla i pár svých šminek, bez řasenky nejedu. :) Pár papírových uchošťourů a bio bavlněných odličovacích koleček. Měli jsme s sebou i malé nůžtičky na nehty a tejpu a já nikam nejdu bez švýcarského nožíku s pinzetou, pilníkem apod., ten nosím stále v kabelce. :) Určitě plastové holítko kvůli váze. A určitě kartáčky na zuby a pastu v malé plastové krabičce. Opalovák jsem nebrala, ale zvažte ho taky podle počasí, případně pokud jdete do terénu, pak repelent. Co určitě oceníte a na co já osobně nedám dopustit, je tenhle prací prášek v plátcích, lehká a super vychytávka, jen pozor, abyste plátky nebrali mokrýma rukama.

Jídlo a věci na vaření. Co se vám s sebou může hodit, je to jen pár gramů navíc a může to být vaše záchrana, když byste se ocitli někde víc mimo civilizaci, je kousek nádobí. Já s sebou pro tyto případy tahám Naturehike titanovou pánev TJP02, malá váží jen 83g, mají i jiné tvary a objemy, tak koukněte. Ale obejdete se i bez toho. Co s sebou dál? Nějaký light příbor, případně pokud jste magor jako já, tak švýcarský nožík. K tomu malý pytlíček soli, třeba pár čajů, ať si večer na ubytování můžete dát teplý čaj a já nevyjdu na trek bez proteinu, měla jsem tento a k tomu několik proteinových tyčinek, oříšků či sušeného ovoce, já měla v zip sáčku i skořici a kurkumové laté s bylinkami na biohacking booster :). Protože jsem šla letos s dítětem, které je věčně hladové, měla jsem pro něho na ráno low carb proteinové kaše do hrnku, večerní polívku do hrnečku a nějaké rio mare rybičky, kterých jsem se kvůli váze zbavovala jako první, ale hodí se mít nějakou zásobu jídla v batohu pro případy, že zůstanete spát někde, kde mají většinou jen hranolky a burgery. A samozřejmě bez hořké čokolády nikdy nikam nejedu. :-D

Oblečení: o tom jsem psala už nahoře… dobře si ho vyzkoušejte a berte si jen takové oblečení, ve kterém je vám dobře a které si vyzkoušíte s batohem! není nic horšího, než zjistit, že se vám někde perou zipy, kapsy apod., protože na Cestě s tím už nic neuděláte. I když jsem maximalista, po minulém treku jsem oblečení dost zredukovala, řekla bych, že odhadem mělo mé oblečení do 2 kilo, kde nejvíce zabrala bunda. Bundu nějakou nepromokavou a větruodolnou s kapucí určitě potřebujete, já naše koupila v Decathlonu v yachtingovém oddělení, každá za 500 Kč, vodní sloupec 10 000 a váha 380 gramů tuším moje. Už ji na webu nemají, ale třeba tam objevíte nějakou podobnou za menší peníz. Seženete i super bundy v ultralight obchodech, ale za úplně jiný peníz, tak zkuste hledat, občas i Hudy sport a Sportissimo mají super věci, ale chce to jít s váhou, nebo objednat online, vyzkoušet a otestovat.

Co jsem měla dále je pyžamo, ultralight triko a legíny Under Armour, které bylo hodně lehoučké. Pak spodní prádlo a ponožky, to nechám na vašem zvážení, já si beru vždy víc párů než doporučené 3 ks, protože si raději nesu v tomhle gramy navíc, ale nemusím tolik prát, stejně jako u nátělníků a triček, těch jsem měla letos 2 trika s dlouhým rukávem, obě obyč tenké bavlněné a bylo mi v nich úžasně, jen jsem řešila váhu, aby byly lehké. K tomu 4 nátělníky, dvoje dlouhé legíny a hlavně kompresní ponožky, které byly trefa do černého, ten rozdíl v nohou byl fakt mega znát. Což je takový #biohacking tip pro lidi s definovaným centrem Ega, aby nám to lépe šlapalo. A pak jsem měla tu svou pověstnou tenisovou sukni, takže příště beru dvoje sukně a dvoje kompresní ponožky namísto legín a mikiny, kterou jsem nepoužila, ale zase kdyby byla zima, tak mi asi chybí. A bez čeho nevyrazím nikdy nikam, je šála, já měla ručně pletenou od Malinky z ovečkové vlny, hodila se mi v letadle, místo polštáře, ve větru, při únavě a všude. Můžete sehnat i chladící šátky, pokud půjdete v létě, koukněte na internet, má je tuším jeden obchod v Praze. A rozhodně si pro sebe přibalte pláštěnku!

Elektronika a další nezbytnosti a zbytečnosti. Určitě chcete telefon s nabíječkou, nejen na volání, ale abyste si ověřili trasu, rezervovali ubytování a třeba letenky a jízdy. :) Mějte nabíječku, klidně i rezervní kabel a pamatujte i na nabíječku na chytré hodinky, pokud ji používate. My s sebou nosíme i solární nabíječku na mobily, máme tuhle z Alzy s powerbankou a spokojenost s funkčností i váhou. Ale není to nutnost, zásuvku vždy najdete, jen si někde na ni můžete počkat. :) Určitě si přibalte papírové kapesníky, sluneční brýle, někdo si bere něco na čtení (na to podle mě není moc čas, nebo ne pro mě), já měla podcasty na poslouchání ze školy a k tomu blok a tužku na poznámky studií i na své myšlenky (tady si ale vystačíte s mobilem a poznámkovým blokem v něm). A určitě se hodí kšiltovka proti slunci i dešti i větru, nebo čepice s ohledem na počasí.

Ubytování na caminu

Kde a jak se ubytovat, tipy pro ubytování.

Jak jsem psala nahoře… Credencials není jen na parádu, ale díky němu se můžete ubytovat i v tzv. poutnických alberque – ubytovnách, kde se spí hromadně, ceny se pohybují kolem 6 – 20 Euro za osobu a noc a rozhodně vám je doporučuji zažít kvůli neopakovatelné atmosféře. I když mám ráda své soukromí a samotu, stejně jsem nás i letos do alberque propašovala, chvíli mi trvalo zjistit, že musím zadat ubytování pro dva dospěláky a ne pro dospěláka s dítětem, abychom zde místo měli. S tím, že spím na ubytovně s dítětem, neměl nikdo problém (maximálně já, když jsem se snažila tišit své hlučné dítě :-D) a mé dítě bylo z ubytoven nadšené, zvláště v té, kde jsme spali v nějakém starém kostele, kde nebyl skoro žádný signál, nebyly tam okna jen okenice, spalo se pěkně ve spacáku a všude běhala hromada koček. :)

Kde ubytování hledat a jak: odkaz na ubytovny najdete například v průvodci, nebo si nainstalujte do mobilu aplikaci Ninja camino, která vás provede tou trasou, kterou právě jdete. Když do ní zadáte odkud kam jdete v daný den, uvidíte, přes která města či vesnice jdete a kde si můžete zarezervovat své ubytování pomocí booking.com. Ubytování stačí rezervovat v daný den, ve který jdete, ale pokud jdete v hezkém počasí a dokážete určit, kolik kilometrů daný den nachodíte, pak si spíš ubytování rezervujte aspoň den dopředu, budete pak mít méně starostí s hledáním ubytování a větší a taky lepší výběr i za menší částky. Do některých alberque můžete i zavolat či napsat a místo si zarezervovat, neplatí to však u všech. Čím blíže budete Santiagu, tím více počítejte s tím, že bude o volné ubytování větší nouze s ohledem na roční dobu, kdy jdete, takže se vyplatí opravdu koukat den dopředu. V Santiagu koukněte na alberque Dream in Santiago, kde jsem zatím vždy spala a byla jsem i spokojená, byť je to ubytování 2,5 km od katedrály.

Když už jsme u toho spacáku… Cesta se dá zvládnout i bez něho, ale doporučuji vám mít svůj vlastní pro všechny případy, pokud nebudete spát po hotelech (fakt ty alberque zkuste), tak se může stát, že pokud jste cíťa, tak prostě se vám někde buď nebude chtít spát pod nepranou dekou, ale co je horší je to, že někde na vás ani deka vyjít nemusí, nebo dostanete jen prostěradlo a může vám být chladno podle toho, kdy camino půjdete. V modernějších alberque už jsou daleko modernější palandy, které se dají luxusně odstínit, mají uvnitř vlastní světýlka, i zásuvky a usb nabíječky, takže dost luxus.

Co se týče spacáku… hledejte ultralight spacák, dívejte se na váhu a dívejte se i na to, do kolika stupňů je ten váš vybraný spacák tzv. teplotně konformní. Spacáky mají uvedenou i teplotu do extrému, ale do té zajít nechcete, průměrný člověk ve standardních podmínkách totiž bude mít klidnou noc právě v oné konformní teplotě. Já vloni cestovala se spacákem, který mám už skoro 20 let z Tesca, dívala jsem se a mají ho tam i letos, docela nízká váha okolo půl kila cca a cena okolo 500 Kč, ale těžko říct, do kolika vás zahřeje, já v něm občas klepala zimu i v chladnějších letních nocích. Letos jsem nám oběma pořídila spacák Cumulus X-Lite 200. Tahle firma dělá skvělé věci, spacáků má na výběr více, tento náš je do konformní teploty 0 °C. Stál tedy raketu, ale pokud se o spacák dobře staráte, vydrží vám věčnost a když si rozpočtete cenu na jednotlivé treky, pokud jezdíte jako my častěji, zjistíte, že se to za ten komfort a hlavně váhu spacáku neuvěřitelných pouhých 350 gramů!! fakt vyplatí. A musím dodat, že jsme si ho oba zamilovali, je v něm krásně teplo, je prodyšný, lehoučký a materiál je hodně příjemný. Díky obchodu Pod 7 kilo, že mi pomohl doručit spacáky a další výbavu v rekordním čase. :)Pokud budete chtít

Jídlo, vaření … hlady neumřete :)

Jestli máte obavy o tom, co budete na caminu jíst, tak se bát nemusíte. :) Já si vzhledem k monitoringu glukózy brala nějaké jídlo s sebou a snažila jsem se stravovat v souladu se zásadami svého Human design nastavení i biohackingem. V Portugalsku to bylo jednodušší, ve Španělsku byl oříšek najít něco se zeleninou a proteiny, většina jídel byly hranolky a cosi a burgery, takže někdy jsme si vařili, nebo jsme chodili hodně nakupovat sýry, tvarohy, ovoce a zeleninu a věci na svačinku pro syna na druhý den. Ve Španělsku počítejte s jejich pauzami na oddech, kdy je vše zavřeno, abyste se podle toho mohli zařídit. Na kafe ale narazíte všude. :) Nejlepší jídlo za mě mají kolem chrámu v Santiagu, ceny nejsou tak šílené, odpovídají místu a výběr je pestrý, dá se najít i zdravá alternativa a rozhodně nevynechejte zmrzlinu. :) Kromě pár sýrů, ovoce a zeleniny, proteinu a tyčinek, máte na fotkách skoro vše, co jsem za ten týden jedla.

Naslouchej tomu, co se Ti Tvé camino snaží říct…

Každý, koho jsem potkala, mi potvrdil, že na něho jeho camino „mluvilo“… ať skrze druhé lidi, skrze znamení, skrze různé události… ony občas na caminu totiž mluví i cedule. :) Stačí mít oči a srdce otevřené a camino Ti poví samo, co je důležité. <3